Ondříkovice - základní údaje

Počet obyvatel:                 29 trvale hlášených
Rozloha katastru obce:     2,45 km2
Vznik obce:                        první zmínka před rokem 1547 - Josef Hanuš
Nadmořská výška:             370 m.n.m. (u Samešů)
Původ názvu:                     kdysi se obec nazývala Ondřejkovice, podle svatého Ondřeje, učedníka Jana Křtitele
Anketa:                              9 ze 12-ti dotázaných si myslí, že nejdříve bylo vejce, pak až slepice

Ondříkovice - pohledem autora

Vážení čtenáři, třetí díl Vesnic Českého ráje je na světě. Nyní jsem za vás navštívil Ondříkovice, které se proslavily zejména významným objevem Ondříkovického pseudokrasového systému, známého také jako Ondříkovické propadání, který nemá, jak praví informační tabule, v celé České republice obdoby. Celý systém tvoří velký labyrint vzájemně propojených propadání, vyvěraček a ponorů. Ty vznikly porušením slínovců, když voda vymývala vápnitou složku a vše propojila do tohoto unikátního podzemního systému. Komplex se skládá z Ondříkovického propadání, Bartošovy pece v údolí Vazoveckého potoka a Ponoru u Roudného. Něco málo o jeho objevu mi pověděla místní pamětnice, paní Ferklová. Okolo roku 1955 se kdesi na remízku vytvořila propadlice, část země sjela a ztrácela se v ní veškerá voda. Geologové vodu obarvili a ke svému údivu zjistili, že se objevila až dole pod vsí u Bartošovy pece vyvěrající z otevřené 25 m dlouhé jeskyně. Celý systém byl tehdy více prozkoumán a uznán jako národní přírodní památka. Od paní Ferklové jsem se také dověděl, že se v místní hospůdce hrálo i divadlo a konaly se zde vyhlášené zábavy. Do Ondříkovic v minulosti zajížděla pojízdná prodejna smíšeného zboží a rovněž i autobusová linka z Voděrad. Ondříkovice proslavilo i pořádání Folkových nocí místním hudebníkem panem Cidlinským, který zde provozuje penzion Statek. Pan Karmazín z č.p.3 svůj domek postavil z bývalé drůbežárny a nyní má pěkný výhled na Trosky. Vzpomíná na historii vodárny, která se nachází poblíž. Kdysi  z ní obec čerpala výbornou vodu, ale nyní je již napojena na rozvod veřejného řadu. Podle legendy na Kocandě teče potok 7 let a dalších 7 neteče. Co je na tom pravdy, jsem bohužel nedokázal za jeden měsíc posoudit. Pan Sameš z místní hospůdky, ta je vždy vítanou zastávkou kolemjedoucích cyklistů, si pamatuje již neexistující stezku Zdeňka Nejedlého, kterou ale zabrali chataři. Na odpočinkovém místě u kapličky stojí tři lípy. Stával tam i kaštan, ale nikdo neví, proč zde byly vysazeny právě tři lípy a jeden kaštan. Necelý kilometr od obce stojí zřícenina skalního hrádku Drábovna. Toto místo bylo osídleno již v mladší době kamenné. Hrádek měl chránit obchodní stezku podél Jizery. Šulcovi z č.p. 20 udržují kroniku obce, která se začala psát v roce 1923. U konce obce směrem k Voděradům stojí stará, nyní již nevyužívaná, hasičská zbrojnice. Zdejší klidný život naruší jen řítící se cyklisté mířící do Dolánek a občas hučení dálkové trasy velmi vysokého napětí 400kV, jenž vede do rozvodny na Bezděčíně. Návštěva vesničky určitě stojí za to!

Marián K.
 

Ondříkovice - něco navíc