Klokočí - základní údaje
Počet obyvatel: 170 bydlících
Rozloha katastru obce: 2,38 km2
Vznik obce: první zmínka r. 1318 - IV. kvarten púhonný v Deskách zemských - o hradě Rotštejně
Nadmořská výška: 400 m.n.m. (na návsi)
Původ názvu: podle keře Klokoč, který se zde hojně rostl
Anketa: 5 ze 13-ti dotázaných by rádo strávilo týden na pustém ostrově
Klokočí - pohledem autora
Vážení čtenáři, v pátém díle Vesnic Českého ráje spolu navštívíme vesničku Klokočí. Malá víska, schovaná za Klokočskými skalami, si žije svým poklidným životem. Už v roce 1318 se zde hovořilo o panství Rotštejnském a o hradě Rotštejně. Známá je i nedaleká jeskyně Postojna zvaná také Amerika. Ale vraťme se zpět do vesničky. Klokočí žije bohatým kulturním životem. Zažil jsem zde tradiční Velikonoce, kdy při doprovodu muziky chodili koledníci od domu k domu a za slušného výprasku, který uštědřili paním domácím, si pak dávali “do trumpety”. Na Štědrý den prý chodí turnovští mladíci vytrubovat vánoční koledy na blízké skály. V Klokočí funguje hospůdka i obchod, zajíždí sem autobusová linka. Místním se sice moc nelíbí stav silnice od Turnova, ale i tak se jim zde žije dobře. Totéž tvrdí i chalupáři, kteří zde nalézají klid od ruchu města. Do padesátých let minulého století tady fungovalo ochotnické divadlo a škola. Ale po válce, kdy mnoho místních odešlo za lepším bydlením do pohraničí, obyvatel stále ubývalo a proto divadlo zaniklo a pro nedostatek žáků i škola. V obci přesto doposud funguje Sbor dobrovolných hasičů a Český červený kříž. Místní každým rokem pořádají Klokočské hudební léto, které jsem měl možnost navštívit. Je to velice příjemná akce, kde se scházejí snad všichni stávající obyvatelé i někteří rodáci, jenž v Klokočí již nežijí. Na festiválku hraje muzika, k ochutnání je mnoho dobrot, všichni se příjemně baví. Navštívil jsem pana Hudského, který byl v Klokočí dlouhou dobu starostou. Vzpomínal, jak se místní při Posvícení bavili legráckami a básničkami. Zároveň z dob svého starostování uvedl, jak je někdy složité jednat s úřady. V Klokočí mají tři vysoké topoly, které svojí výškou začínaly být okolí nebezpečné. Pozval si proto horolezce, který zde chalupaří, aby pomohl s jejich ořezem. Povedlo se i když to vypadalo, že se stane cosi nepříjemného. Povolila větev, ořezávač zůstal viset na laně a hrozilo, že se zřítí. Vše nakonec dobře dopadlo a topoly se povedlo omladit. To se ale nelíbilo semilskému úřadu, který zásah ohodnotil pokutou 500,- Kč za každý topol. Tu pak musela obec zaplatit. Pan Hudský mě překvapil svojí nádhernou sbírkou minerálů, kterou občas vystavuje. Paní Hudská vzpomínala, kde bych mohl vidět keř Klokoč, podle kterého si obec nese název. Po opuštění domku jsme pozorovali skálu Radnice, která se na nás hrdě dívala z výšky. Klokočí, život zde frčí, však mrkněte sami.
Marián K.
